Parádní výlet!

Parádní výlet!

Cestovali jsme do Miletína, kde na nás před Sousedským domem čekal sám
principál divadla Erben Miletín pan Vladimír Kněžourek.
Už na schodišti jsme si prohlédli galerii fotografií z historie souboru.
Vstoupili jsme do divadelní šatny plné zrcadel, kde se naše „herečky“ hned usadily
a představovaly si, jak se tam asi herci před představením líčí.
A pozor, pozor… vstoupili jsme na prkna, co znamenají svět!
Pan principál nás pustil na velikánské jeviště!
Otevřel oponu a my si vyzkoušeli krátkou hereckou etudu.
S úžasem jsme poslouchali vyprávění o rekvizitách k jejich současným divadelním hrám.
Nohy obra ze hry Gulliverovy cesty byly fascinující.
Prohlíželi jsme další kulisy a opony, obdivovali jsme množství reflektorů.
Také jsme vyzkoušeli zavírání opony a řádili na jevišti, jako diví.
Nechtělo se nám vůbec z jeviště odejít, ale to jsme netušili, co všechno nás ještě čeká.
Po dlouhém schodišti jsme se dostali do kostymérny, která byla plná nejrůznějších kostýmů,
masek, rekvizit, že jsme nevěděli kam se dívat dřív.
Tam bylo věcí!
Zkoušeli jsme si klobouky, masky zvířátek, vyzkoušeli meče i buben.
Další překvapení nás čekalo v osvětlovací a zvukařské kabině.
Ta je plná technického vybavení, ze které divadelní technik seshora krásně vidí na jeviště.
To ale nebylo zdaleka všechno.
Pan principál nás pozval ještě na další překvapení.
Po úzkých dřevěných schodech jsme vyšli až na půdu miletínského divadla.
Se zatajeným dechem jsme poslouchali výklad o historických hodinách z roku 1870.
Dokonce náš Honzík spolu s panem Kněžourkem natáhli historické hodiny a rozezněli zvon.
Na náměstí u sochy Karla Jaromíra Erbena jsme se ještě vyfotili
a vděčně jsme principálovi poděkovali za krásnou exkurzi.