Pohádka se líhla na svět tentokrát hodně těžko, několikrát se pře-obsazovaly role, někdo občas zlobil, někdo se neučil nebo nesnažil, někdo marodil.
Už jsme si mysleli, že to ani nemůžeme před žádnými diváky zahrát.
Na poslední červnovou neděli jsme ale přece jenom pozvali maminky, tatínky, babičky, dědečky
a naše kamarády na naše představení.
Sál Obecního úřadu se začal plnit diváky a nervozita v zákulisí stoupala.
Když hned při prvních tónech písničky začali diváci tleskat, tak herci hráli, jak o život a pohádka běžela jako po másle bez jakéhokoliv zádrhelu.
Všichni v sále už můžou teď říct, že ví, jak vypadá teplo v pekle.
Protože bylo opravdu hrozné vedro, ventilátory nestíhaly.
Herci ale nepolevili ani na okamžik a do poslední chvíle do toho dali všecko.
Všem právem patřil dlouhý a neutuchající aplaus.
Sehráli jsme pohádku na jedničku s hvězdičkou.
Herci po představení dostali spoustu dárečků, nejen od vedoucí souboru, ale také od paní starostky, která všem osobně poděkovala.
I když jsme chvíli pochybovali, nakonec se zase ukázalo, že jsme parta,
že jsme tým a že se zase v příštím školním roce pustíme do práce.
Pohádku musíme ještě procvičit, některé role přeobsadit,
abychom mohli vyrazit, jako v minulých letech, rozdávat radost dětem po širokém okolí.
Poznat nové divadelní sály, zažít to napětí a užít si potlesk diváků.
Už se na to moc těšíme.
A vy se taky těšte, bude to stát za to.
Přejeme všem našim divákům krásné léto a budeme se těšit v příštím školním roce na shledání na prknech, která znamenají svět.
Reportáž: