Slunce svítí, ptáčci zpívají, azurová obloha a divadelnická parta nakládá a stěhuje vše do aut a vydává se směr Jilemnice do Kulturního domu v Kruhu. Tam už na nás čeká pan starosta a pan místostarosta, aby nás uvedli do toho jejich překrásného multifunkčního stánku.
A začíná běhání, hemžení, nošení, stavění, zapojování, líčení, strojení, aby bylo vše připraveno, zapojeno a postaveno na svém místě, až zazní gong a otevře se opona. Naštěstí zbývá čas, tak se parta dětských herců chytá nabízené příležitosti od pana starosty vyřádit se k přilehlé sportovní hale.
Možná to bylo tím sluníčkem nebo taky ve stejný čas pořádaným dětským karnevalem v sousední vsi, ale na pohádku přišlo poměrně málo dětí. I tak se v sále sešla padesátka diváků.
Hlavní herecké postavy se snažily zaujmout diváky seč mohly. A bylo to opravdu náročné, protože nás přepadl nějaký muribundus a někteří dospěláci opravdu hráli ze všech sil, nehledě na nemoc. Za což nám diváci věnovali na konci pohádky velký aplaus.
A už je tady zase hemžení, jak v mraveništi a když je konečně všechno zabaleno a naloženo do aut, jde se na večeři do nedaleké krásné hospůdky. Ty kružští se tak mají, trošku jim to závidíme. Krásný Kulturní dům a hospůdku bychom v Pecce brali všemi deseti.
Celou cestu domů jsme si ale i přes všechny trable zpívali a dělali srandičky, že jsme málem písničku Sláva, nazdar výletu nedali celou a už jsme byli v cíli.
Tentokrát to bylo opravdu velmi velmi náročné. Všem, kteří byli zodpovědní, hodní, krásně hráli a moc se snažili patří véééélký potlesk. Uvidíme, jak to bude příště a který čertík se polepší a bude moci hrát naši pohádku.
Další představení se bude konat 17.dubna v peckovské škole.
Na všechny dětičky z Mateřské a Základní školy se moc těšíme.
